Dlouho jsem zvažovala koupi mikroskopu dětem i sobě pro radost. Ale netušila jsem, podle čeho vybírat. Teď už jsem o něco chytřejší, proto vznikl tento článek.
První co mě napadlo orientovat se podle zvětšení – čím větší zvětšení, tím menší svět mohu zkoumat. Pak jsem si vzpomněla, že když jsme jako malá prozkoumávala dětským mikroskopem zahradu, lístky byly tmavé a neprůhledné, tak jsem usoudila, že k prosvětlení vzorku potřebuji žárovku zespodu. Kovové bytelné zpracování a skleněná optika je určitě výhoda, ale u většiny mikroskopů jsem se k těmto informacím nedopracovala. A co tak nějaký mikroskop, který napíchnu do kompu, abychom mohli pořizovat fotky? A je to vůbec třeba? Dají se dělat fotky i z manuálního mikroskopu? Co když software nebude kompatibilní s operačním systémem? Nebo za pár let přeinstaluji komp a už to tam pak nespustím a budu mít doma nepoužitelný žďorb? Spousta otázek a tak málo odpovědí. Nakonec mi došla trpělivost a vzala jsem něco za 5 stovek z druhé ruky. S mikroskopem byl i hvězdářský dalekohled. Paní říkala, že pořizovací cena tohoto polského setu byla 1500Kč. Takže se mi dostal do ruky dětský mikroskop v hodnotě kolem 750Kč.
No moc důvěry ve mě nevzbudil. Překvapil mě svými malými rozměry. Ale důležité je, co v něm uvidím. V kufříku byla i sada se vzorky, tak jsme tam hned jeden vrazili a po chvíli hraní a štelovaní jsme zaostřili pěkný obraz 🙂 Super.
Na co se zaměřit a co je zbytečné?
Při dalším hraní s tímto dětským mikroskopem, který spadá do kategorie těch levnějších, jsem našla odpovědi na otázky, které mě před tím tížily:
- Čím větší zvětšení tím více mikrosvěta odhalím. Omyl. Náš mikroskop má zvětšení 300x, 600x, 1200x. A používáme hlavně 300x. Obraz při větším rozlišení ztrácí na jasnosti, je jakoby v mlze. Ještě vyzkouším za jasného dne, větší intenzita podsvícení by mohla pomoci… Další problém při větším zoomu je, skákaní vzorku při ostření. Největší zvětšení (1200) vyžaduje mnohem kvalitněji zpracovaný systém ostření, což ty nejlevnější mikroskopy nemohou poskytnout. Jen si to představte. I když vůle ostřícího mechanizmu, bude jen 0.01mm při zvětšení 1000x bude ostřený vzorek skákat vzorek o 1cm.
- Potřebuji umělé osvětlení, abych prosvítila pozorovaný vzorek. Omyl. Intenzita denního světla je mnohem vyšší, než nějaká žárovička zespoda. Umělé světlo navíc neobsahuje celé barevné spektrum a pozorovaný objekt je barevně na hony vzdálen realitě. Takže malá žárovička u našeho mikroskopu mi příjde skutečně zbytečná. Zrcátko poskytne mnohem kvalitnější podsvícení i když je venku zataženo. Ale musíme mikroskop umístit ideálně ven, nebo alespoň na okno.
- Podsvícení svrchu? Zbytečné. Snadno vám to kolega nasvítí baterkou, nebo mobilem. Navíc můžete měnit intenzitu, druh umělého světla a jeho polohu a sledovat, jak se mění pozorovaný vzorek. Efekt našich pokusů s přidaným horním osvětlením (zrcátko zespoda, světlo z mobilu svrchu) nebyl nikterak výrazný. Trochu lepší barvy (buňky listů byly zelenější), ale toť vše.
- Potřebuji mít speciálně upravený mikroskop, abych pořídila fotky? Ne. Nafotit, nebo natočit pozorovaný vzorek, lze jednoduše přes kukátko, kterým se sami díváme. Toto zjištění mě velmi potěšilo.
- Je dostačující zvětšení 300x? Ano, s tímto zvětšením už uvidíme skutečně ledasco – jehličky na chmýří pampelišky, pilku na okraji trávy, buňky listu… Larva komára se vám do záběru v tomto zvětšení už nevleze, bude spíš zkoumat její vnitřnosti, nebo obsah těchto vnitřností? 😛 Kdybych to tušila, vybrala bych si asi mikroskop s menším zvětšením (100x,200x,300x).
- Proč nevidím buňky listu, ale jen tmavou siluetu? Do mikroskopu musíme dávat průhledné vzorky. Pro pozorování buněk listu (jsou-li to buňky, co jsem viděla 🙂 je tedy třeba z listu odkrojit velmi tenký plátek. K vytvoření preparátu mi pomohlo mi toto video.
Kvásek (300x) 
Řez listu (300x) 
Stéblo trávy okraj (300x) 
Chmýři pampelišky (600x) 
Šupina kůže (300x)
Už víte, jak je možné, pořezat se o trávu? 😀
A co nejmenšího se mi pod mikroskopem na zvětšení 300x podařilo sledovat? Červené krvinky! Ale to už je na samé hraně pozorovatelnosti a objevila jsem je až po prohlížení fotografie na velkém monitoru, chtělo to kus fantazie a musela jsem vědět co hledám :).
Užitečné odkazy
A co s mikroskopem dál? Tady je pár užitečných odkazů, které se v nejbližší době chystám vyzkoušet:
Senný nálev = seno + hlína + měsíc v zavíčkované sklenici = pěkně prohnilá břečka plná zajímavých hýbajících se prvoků
Trepka velká = největší z breberek, kterou můžeme najít v senném nálevu