Od hrubé po jemnou motoriku

Jemná motorika je dovednost dělat jemné a přesné pohyby rukou. Tuto dovednost si děti přirozeně trénují například malováním, nebo manitpulaci s drobnými předměty. A je předpokladem pro psaní. Podle odborníku se k jemné motorice dostaneme skrze motoriku hrubou. Hrubá motorika nám umožňuje hýbat celým tělem, držet balanc, chodit, tančit, atd.

Aby se děti staly pány svých tělíček, poslouchala je ruka i noha, je dobré motoriky trénovat. Děti mají silný pud přirozeně trénovat svou motoriku běháním, skákáním, šplháním, čmáráním, rytím a děláním všech možných vylomenin, kterými nám rodičům často pěkně pijou krev 😀 Pokud potřebujete usměrnit jejich přirozené touhy po pohybu a nebo naopak potřebuje probudit k životu robátka, které se poslušně uklidili k mobilům a počítačům, čtěte dál.

Tipy na trénování motoriky hrubé i jemné

• Míčové hry – ať už jen obyčejné házení/kopání si s míčem a nebo nějaká míčová hra (fotbalu, volejbal, badminton, tenis) v podstatě všechny sporty a pohybové aktivity trénují hrubou motoriku. K tomu navíc postřeh, komunikaci a týmovou spolupráci.
• Střelba na terč – a nemusíme mít ani míč, házet se dá kdečím, třeba šiškou, kamínkem, diskem, kroužkem, smuchlaným papírkem a přidáme-li terč v podobě koše, kelímku, tyčky,… máme prima zábavu, kde si kromě hrubé motoriky děti trénují přesnost. A chceme-li se prostřílet až do jemné motoriky, můžeme zkusit cvrnkat staré dobré kuličky do ďolíku.
• Balanční cvičení – cyklistika je asi favorit co se týče trénování balancu. Balancovat ale můžeme i na patníku při procházkách. Nebo zkoušet chodit na provaze, respektive popruhu zvaném slackline, který však koupíte levněji pod názvem upínací pás s račnou 😛 No a rovnováhu můžeme cvičit i s plechovkou na kterou položíme desku.
• Skákání gumy – retro hra s gumou pro tři a více hráčů. Cílem je proskákat sekvenci skoků, tak aby se skokan nedotkl gumy. Guma se postupně zvedá. A když se skokan dotkne, vystřídá je kolega, který mu držel gumu.
• Skákací panák – taky pěkná retro hra, kdy si na zem nakreslíme skákacího panáka a po něm systematicky skáčeme. No a když už máme v ruce křídy, tak je třeba ozdobit malbami pěkný kus asfaltu a tím přirozeně přecházíme od té hrubé motoriky k jemnější.
• Kreslení klackem – velké obrazce můžeme kreslit klackem do hlíny, písku či sněhu. A můžeme si tak psát třeba vzkazy na pláži. Touhle aktivitou jsem jednou zužitkovala dlouhé sychravé čekání na zastávce, během kterého se jeden ze svěřenců naučil psát své jméno. Stačil mu k tomu klacek a jemný poprašek sněhu na parkovišti posloužil za velkoformátový papír 🙂
• Malování vodou – tíhné-li vaše dítě k velkoformátové tvorbě a ohrožuje tím nábytek a stěny. Najděte venku nějakou velkou plochu (tabuli, plechové vrata, plot, asfalt) a nechte jej kreslit vodou. Voda postupně usychá a tak se stále vzniká nová a nová plocha na kreslení.
• Zenové kameny – nemusíme balancovat jen se svým tělem. Úžasnou činnosti, nejen pro děti, ale i pro dospělé, je stavba věžiček/panáků z kamenů. Tady si hrajeme s rovnováhou kamenů, vytváříme překvapivé stavbičky a trénujeme trpělivost, zručnost (jemnou motoriku) a koncentraci.
• Stavění domečků pro skřítky – podobně milou aktivitou, která podporuje fantazii a jemnou motoriku je stavění lesních domečků. Této aktivitě rychle propadají všichni předškolaci, jen co vstoupí do lesa.
• Opičí dráhy s přenášením – nejrůznější překážkové dráhy, které vyžadují motoriku hrubou, můžeme snadno doplnit o jemnomotorickou výzvu: „Přenes do cíle míček na lžičce/ vodu v talířku/ apod.“
• Malování – spousta dětí se přirozeně pustí do malování, má-li k dispozici papír a tužku. A tím si přirozeně trénují jemnou motoriku. Někdy ale dojde fantazie a chybí námět ke kreslení. My jsme letos přibalili papír a tužky na cesty. A krásně tím vyřešili problém, kdy jedna část rodiny chce běhat po památkách a druhou část rodiny bolí nožičky a chce nasávat atmosféru místa pasivně. A tak jsem se bavili kreslením památek v terénu.
• Omalovánky – kdo nedokáže umlčet vnitřního kritika a má potřebu své kresby hodnotit, ten možná upřednostní předkreslené tvary, které si vybarví. Omalovánky jsou také skvělou jemnomotorickou aktivitou.
• Obkreslování – obkreslování je rovněž zajímavá alternativa k spontánímu malování. Aby nám dobře prosvítal obkladový obrázek, je dobré si oba papíry přiložit na okno.
• Obkreslování stínu – zajímavé cvičení je obkreslování stínů. Předměty si můžeme nasvětlit na papír večer lampičkou, nebo sluncem přes den.
• Překreslování přes mřížku – překreslování obrázků pomocí mřížky, je způsob který se běžně užívá u malířů. Mřížka nám umožňuje obrázek zvětšit, či deformovat. Kromě jemné motoriky, intuitivně řešíme poměry, zlomky (půlka, čtvrtka, třetina čtverečku), křivky apod.
• Bludiště – rozkroutit ruku aby uměla přesně vybírat drobné zatáčky, tak na to je ideální bludiště. Tady nejde o žádnou uměleckou činnost, jde o rébus – problém k vyřešení, který podnítí k trénování jemné motoriky spíš technicky založené ratolesti.
• Vystřihovánky – nejen jemnou motoriku, ale i celkovou zručnost a orientaci v prostoru a trpělivost si dítě procvičuje v různých vystřihovánkách. Od jednoduchých lepených koláží, přes pohyblivé panáky, papírové vločky, oblíkací panenky, až po modely aut, vlaků, hradů, nebo zámků.
• Korálky, šití – od navlíkání korálků, nebo těstovin na provázek, až po šití knoflíků a pytlíčků. To jsou krásné aktivity na procvičování jemné motoriky, které zaujmou především děvčátka.
• Šroubování – kluci se zase můžou vyřádit se šroubovákem. Dejte děckám šroubovák a starý elektrospotřebič, z kterého odřízněte kabel (aby je to nenapadlo cpát do zásuvky) a máte na hodinu vystaráno. Rozebírání a objevování vnitřností přístrojů, je aktrivita, která uchvátí děti od 5 až po důchod 🙂